Kyselina kyanurová a stabilizátor chloru: když chlor (ne)funguje optimálně

Co je to kyselina kyanurová?

Nejprve bychom Vám chtěli říci, že se budeme snažit toto téma vysvětlit co nejjednodušeji, proto nebudeme rozvádět chemické procesy, ale téma značně zjednodušíme. Umožní Vám to lépe pochopit tématiku a dosáhnout optimálních výsledků z hlediska kvality vody ve Vašem bazénu.

Kyselina kyanurová (blízce příbuzná kyselině izokyanurové se stejným účinkem) je látka, která:

• se používá k výrobě organického chloru;
• může být přidávána ručně a samostatně do bazénové vody.

Co je organický chlor?

V naší nabídce bazénové chemie najdete téměř výhradně produkty s organickým chlorem. Na rozdíl od anorganického chloru je organický chlor snadnější na používání, a to jak pro začátečníky, tak i pro zkušené uživatele. Jednak proto, že má neutrální pH a nevápenatí, a jednak proto, že chlorace je stabilnější a spolehlivější. Organický chlor vždy obsahuje kyselinu kyanurovou!

Jak funguje kyselina kyanurová?

V závislosti na obsahu kyseliny kyanurové v bazénové vodě může být účinek pozitivní nebo negativní. Obecně lze říci, že pokud není koncentrace kyseliny kyanurové příliš vysoká, jsou pozitivní účinky velmi žádoucí.

Stabilizátor

Kyselina kyanurová se spojuje s chlorem a zabraňuje jeho okamžitému působení. To znamená, že doba působení chloru je delší a rovnoměrnější. Místo rychlého a prudkého působení bude chlor působit delší dobu. Proto se kyselina kyanurová nazývá také stabilizátor chloru. Výrobky, jako např. stabilizátory chloru, tedy nejsou nic jiného, než kyselina kyanurová.

Ochrana proti UV záření

Druhým, i když méně známým účinkem je skutečnost, že kyselina kyanurová chrání chlor před rozkladem při vysokém vystavení UV záření. Zejména v letních dnech a za prudkého slunečného počasí se do bazénové vody dostává poměrně velké množství UV záření. Toto záření rozkládá chlor, který se často rozptýlí, aniž by splnil svůj dezinfekční úkol. Tento negativní účinek se zpravidla projevuje hlavně ve vrstvách blízko hladiny a může dosahovat hloubky až kolem jednoho metru. Částice chloru vázané na kyselinu kyanurovou se naopak nerozpouštějí. Mohou mít zpožděný účinek. Například v pozdním odpoledni, kdy UV záření opět klesá nebo zcela ustupuje.

Stabilizátor chloru: příliš vysoké dávkování má své nevýhody!

Je nanejvýš důležité si uvědomit, že chlor nedezinfikuje, dokud je vázán na kyselinu kyanurovou. Cílem by mělo být pufrovat v průměru pouze 20-40 % chloru. Pokud bude množství vyšší, dezinfekční účinek chloru se zhorší.

Správné použití stabilizátoru chloru (= kyseliny kyanurové)

Shrnutí nejdůležitějších vlastností:

• pokud je obsah kyseliny kyanurové příliš nízký, dezinfekce probíhá příliš nepravidelně a příliš rychle;
• pokud je ve vodě příliš mnoho stabilizátoru chloru, dezinfekční účinnost se dramaticky snižuje;
• je-li obsah kyseliny kyanurové příliš vysoký, účinnou dezinfekci lze udržet pouze přidáním většího množství chloru;
• kyselina kyanurová se sama nerozkládá!

Měli bychom tedy zvážit dva scénáře:

• používání chlorových tablet nebo multifunkčních tablet a s tím související stálé hromadění kyseliny kyanurové;
• ruční přidávání anorganického stabilizátoru chloru (např. chlornanu vápenatého nebo systémů slané vody s chlornanem sodným).

Případ 1: pravidelné používání chlorových tablet

Tento postup obecně používá většina majitelů bazénů Frame či nafukovacích bazénů. Jak poznáte, že používáte organický chlor? Zde je několik vodítek:

• na obalu je uveden nápis jako "pH neutral" nebo "pH stabilizátor"; pouze organický chlor nemá vliv na pH vody;
• mezi účinné látky uvedené v bezpečnostním listu patří troklosen sodný, symklosen nebo kyselina trichlorisokyanurová.

Jestliže je to Váš případ, aktivní chlor, tj. volný chlor, je organické povahy. To znamená, že při jeho použití se do vody vždy uvolňuje kyselina kyanurová. Všimněte si, že kyselina kyanurová je obsažena také ve většině chlorových granulátů. To se týká například granulovaného chloru značek Steinbach nebo Pool Professional.

Hromadění kyseliny kyanurové v bazénu

Nejprve dobrá zpráva: i když se do vody neustále přidává stabilizátor chloru, jeho množství je při běžném používání chlorových tablet v průběhu sezóny obecně stále přijatelné. Nadměrné chlorování nebo jeden či více šokových chlorovacích procesů však může ke konci sezóny vést k nahromadění příliš velkého množství kyseliny kyanurové. To může mít za následek nejhorší scénář, kdy voda v bazénu zezelená, i když je hodnota pH v pořádku a volného chloru je dostatek. Jak to napravit? Pokud si nejste jisti obsahem kyseliny kyanurové (zkráceně "CYA") ve Vašem bazénu, změřte ji. Buďte však opatrní, protože mnoho testerů vody tuto hodnotu změřit neumí. Některé výrobky, jako např. bazénový tester společnosti Poollab, však tuto hodotu měří. Hodnota CYA se udává v "částech na milion". Optimální hodnota je v rozmezí 8-15 ppm - měli byste být opatrní, abyste ji nepřekročili. Dokonce i hodnota 25 nebo maximálně 30 je v pořádku, pokud dodržujete správnou údržbu bazénové vody. Pokud je však hodnota vyšší než 30, důrazně doporučujeme ji snížit. Níže popíšeme, jak toho můžete dosáhnout.

Případ 2: ruční přidání správného množství stabilizátoru chloru

Pokud pro svůj bazén se slanou vodou používáte systém slané vody, měli byste mít na paměti, že při tomto procesu vzniká chlornan sodný, tedy anorganický volný chlor. Případ 2 platí i v případě, kdy se anorganický volný chlor přidává ručně. V těchto případech lze použít stabilizátor chloru. Chlorace však nebude příliš rovnoměrná a nebude existovat ochrana proti slunečnímu záření. To může být přijatelné u anorganických chlorových tablet, protože tablety se v průběhu času postupně a rovnoměrně rozpouštějí, ale to není případ systémů slané vody.

Systémy slané vody bez kyseliny kyanurové: ne příliš dobrý nápad

Systémy slané vody obvykle běží jednu nebo více hodin denně. U mnoha systémů není možné provádět více cyklů (alespoň ne automatizovaně). Výsledkem je, že se do vody na omezenou dobu dostává větší množství dezinfekčního prostředku, který se však rychle spotřebuje v důsledku reakce s organickými látkami (mikroorganismy, jako jsou bakterie, řasy, viry, látky způsobující zákal vody atd.). Vystavení silnému slunečnímu záření (UV paprskům) způsobuje další rozklad chloru. To může znamenat, že v bazénové vodě po delší dobu nebude žádný volný chlor! Totéž platí i v případě, že používáte vířivý bazén s elektrolýzou soli - jen je to ještě horší, protože teplota vody ve vířivém bazénu je obvykle 30 °C nebo vyšší.

Řešení: stabilizátor chloru Steinbach

Steinbach nabízí kyselinu kyanurovou s názvem stabilizátor chloru - granulát, který lze přidávat ručně. Zde je stručný návod k použití:

1. Přidejte 10 g stabilizátoru na každý metr krychlový objemu bazénu.
2. Stabilizátor můžete zvážit nebo vizuálně odměřit pomocí odměrné nádoby. 10 g odpovídá 15 ml.
3. Doporučujeme rozpustit stabilizátor chloru zvlášť v kbelíku a poté jej nalít do bazénu za chodu filtračního systému.

Protože je obtížné odstranit kyselinu kyanurovou z bazénové vody, je lepší dávkovat o něco méně přípravku než použít příliš mnoho. Proto jsou naše doporučení pro dávkování o něco nižší než ta, která zveřejňuje společnost Steinbach. V případě potřeby lze však vždy přidat více přípravku!

Proces rozpouštění

Kyselina kyanurová přidaná do bazénové vody se rozpouští velmi pomalu a obtížně. Pokud máte smůlu, může proces rozpouštění trvat i několik dní. Proto doporučujeme stabilizátor chloru nejprve rozpustit v kbelíku s velmi teplou vodou. Ani při vysokých teplotách vody se nerozpouští snadno - je to však mnohem lepší než při teplotě 15 °C nebo 25 °C. Doporučujeme naplnit kbelík 10 l vody o teplotě 50-70 °C a poté přidat potřebné množství stabilizátoru chloru Steinbach. Dobré promíchání by mělo stačit k rozpuštění jeho větší části, kterou pak můžete přidat do bazénové vody. Tento postup budete možná muset několikrát opakovat, dokud se nerozpustí veškerá kyselina kyanurová. Vzhledem k tomu, že se kyselina kyanurová sama nerozkládá, je alespoň určitou útěchou, že tento proces nemusíte provádět příliš často: v závislosti na okolnostech možná jednou ročně nebo dokonce jen jednou za několik let.

Kyselina kyanurová a měření volného chloru: ne tak triviální!

Obecně se doporučuje udržovat hladinu volného chloru v bazénové vodě v rozmezí 0,3 a 0,6 mg/l. Pokud je však hladina kyseliny kyanurové ve vodě 30 ppm, pak je pro dezinfekci k dispozici pouze asi 40 % chloru. (Navíc: pokud je hodnota pH 7,5 nebo vyšší, snižuje to množství volného chloru ještě více!) Například: naměříte 0,4 mg/l volného chloru a 30 ppm kyseliny kyanurové. Při optimální hodnotě pH 7,0 lze předpokládat, že skutečná hodnota chloru je pouze 0,16! Je tedy nutné buď snížit množství kyseliny kyanurové (ale ne příliš - pufrovací efekt je žádoucí a záměrný) nebo zvýšit množství volného chloru.

Snížení hladiny CYA v bazénu

Někdy můžete slyšet komentáře typu: "Hodnota pH je 7,0 a chloru 0,5. Proč je můj bazén stále zelený?". Pokud byste se v tomto případě zeptali na hladinu CYA, pravděpodobně byste dostali odpověď typu: "Naměřená hodnota je 70 ppm". To je příliš vysoká hodnota a je třeba ji urychleně snížit! Problém je v tom, že kyselina kyanurová se sama nerozkládá.

Pro snížení hodnoty kyseliny kyanurové se bazén musí proporcionálně vypustit a doplnit čerstvou vodou.